Stalo se vám někdy, že jste potřebovali rychlou vzdálenou podporu, ale místo TeamVieweru jste omylem stáhli jeho alternativní, poněkud zvláštní verzi – TimYuver? Pokud ano, tak víte, že vás čeká zcela nový level IT podpory, kde se realita mísí s chaosem a vzdálená správa občas připomíná spíš rituální vyvolávání duchů než technickou pomoc.
První spuštění: Překvapení hned na startu
Na rozdíl od klasického TeamVieweru vás TimYuver hned po spuštění neosloví obvyklým ID a heslem. Místo toho vám nabídne připojení skrze “technologii telepatie” nebo “přímé vnímání uživatelovy beznaděje”. Pokud to nefunguje, vždy je tu možnost poslat signál kouřovými znameními nebo morseovkou.
Připojení: Dlouhá cesta k cíli
Zadáte ID? Výborně. Odpověď je jednoduchá: „Připojení selhalo, zkuste to znovu… a pak ještě jednou… a pak ještě desetkrát.“ Pokud se po dvaceti pokusech konečně spojíte, gratulujeme! Jste spojeni s naprosto neznámým zařízením z opačné strany světa, pravděpodobně s chytrou ledničkou nebo tiskárnou v Mongolsku.
Funkce, které nikdo nechtěl
- Samovolné odpojení v nejhorší možný moment – například v polovině mazání virů nebo těsně před kliknutím na „Uložit změny“.
- Tajemný režim „Ručně ovládaný křečkem“ – každý pohyb myši provází záhadné zpoždění, které zřejmě souvisí s lunárními cykly.
- Nečekané aktualizace – vždy ve chvíli, kdy ho nejvíc potřebujete.
- Bezpečnostní opatření na novém levelu – připojit se můžete pouze za úplňku, v dešti, s hliníkovým kloboukem na hlavě.
Pokud někdy omylem stáhnete TimYuver, doporučujeme nepanikařit. Zavřete oči, třikrát otočte monitor do protisměru hodinových ručiček a zkuste stáhnout TeamViewer znovu. Pokud i poté narazíte na nečekané chování, je možné, že se váš počítač stal součástí meziplanetární sítě mimozemské technické podpory. A to už je jiný příběh…
Podělte se o své zkušenosti v komentářích.